Kde jsi?

13.08.2016 11:17

    Včera v podvečer mě pobavila věta mé sestry, která zazněla u mého ucha, když jsem jí volala, a ona tak reagovala na její předchozí volání, které jsem nestihla přijmout. V telefonu se ozvalo." No, kde jsi? Vždyť hraje Kvitová!". Předpoklad, že sedím u televize a sleduji Rio, nevyšel. Tentokrát ne, ale jinak to stále jede, a tak bylo kupodivu, že okamžitě nereaguji, a tedy nemohu probrat to, co vidím, s tím koho slyším.
    Ale jinak se snažím být stále v obraze. První důvod je ten, že venku není hezky. Druhý důvod je ten, že některé sporty mám ráda a třetí důvod je ten, že těm našim opravdu fandím. A díky těmto odůvodněním sleduji, nebo při práci poslouchám i sporty, o kterých v podstatě nic nevím. Například naprosto neznám chvaty v judu a vím jen, že soupeř musí na záda, a tím je vyhráno. Jachty na vodě jsou krásné a je mi jasné, že musí co nejrychleji cosi obeplout a dostat se do cíle. Ale co a proč za jízdy dělají, nevím. Box přímo nesnáším a prohry našich v jiných sportech mě ničí. Neničí mě přímo jejich umístnění, ale jejich boj a závěry a pády a obraty. Nervuje mě to tak, že když jde do tuhého, řvu, ječím a vydávám nekontrolovatelné zvuky, které samovolně ze mě unikají, a tím přeřvávám komentátory, nebo jim úžasně rychle sekunduji. To je příčinou toho, že nemám kolem sebe mnoho lidí, kteří chtějí sport sledovat se mnou. Výhodou těch, co mě znají je, že už se nelekají, nemají viditelné škuby a vědí, že jinak to nejde, protože to vyloženě prožívám. Stejně prožívám i některé napínavé pasáže ve filmech, což je možná u mě právě trénink na olympiádu.
    Jsou však sporty a sportovní situace, které mě nechávají zcela klidnou. Jsou to ty, kde nesoutěží naši, ikdyž výjimku tvoří například plavání, kde mám jednoho šikovného favorita z cizí země. Další, které jen sleduji, jsou třeba skoky do vody, golf a cyklistika. Poslední kategorií jsou zápolení, které nemusím ani vidět. Namátkou je to již zmiňovaný box, dále nezmiňovaná házená a možná bych si ještě na něco vzpomněla, ale není to důležité.
    Do zajímavé situace se dostávám přímo dnes, kdy je mi naprosto jedno, která z našich tenisových dvojic bude třetí, či čtvrtá. Ale určitě se na to podívám s mobilem vedle sebe, aby má sestra, podle potřeby, věděla, co právě dělám, a kdyby bylo nutné něco ze zápasu okamžitě zkonzultovat a probrat.