Alergie

12.08.2015 16:32

    Kromě toho, že jsem alergická na prach ze slámy a pelyněk, mám ještě jednu alergii. Ale takovou zvláštní. Zatím jsem o ní neslyšela ani nečetla, ale u mě se docela často projevuje. Její příchod je nepředvídatelný, nepravidelný, ale s postupem jejího vývoje občas očekávaný. Do dnešního dne jsem byla přesvědčena, že ji mám jenom já, ale? Dnes mi potvrdila kamarádka, že ji má taky. Toto poznání mě tak dobře naladilo, že jsem se rozhodla ho zapsat.
    Těžko lze tuto alergii pojmenovat dvěma slovy, tak to raději zkusím  celou větou. Jsem alergická na slova mého muže, které zaznívají tehdy, když s někým telefonuji. Nevadí mi jeho hlas, ani to, že si chce se mnou povídat, ale vadí mi kdy, kdy, kdy. Obzvláště když několik hodin mlčí, nebo pouze občas něco prohodí, nebo jen povinně odpovídá na mé vyslýchací otázky a viditelně mu chybí nálada a téma. Ale v momentě, kdy začnu něco s někým probírat po telefonu, v jeho hlavě blikne zelená a už tady máme první proud nápadů. připomínek, zpřesňovacích poznámek a vychytávání detailů, což stíhá ještě při své další práci. V jiných situacích, stejně jako většina chlapů, stíhá věc jen jednu. Ale tady ne. A zatímco on mluví, já zuřím, pěním a okřikuju ho, ať mě přestane vnímat, nebo s telefonem odcházím tam, kde mě není slyšet. Je to pro mě naprosto ubíjející stav v přímém přenosu, ze kterého se dostávám ještě nějakou chvíli po odložení mobilu, zatímco on v klidu pokračuje ve své rozdělané činnosti s dobrým pocitem, že mě upozornil na vše, co měl.
    Toto vše není způsobeno ničím jiným než tím, že při slyšeném slovu mu naskakují asociace a on má v ten momemt potřebu reagovat. Tu máme kolikrát všichni, ale někteří se ji snažíme ustát. Mně se to také někdy nepovede, ale on alergii nemá. Jsem to já, která jí trpí. A proto.
    Jak dobře mi udělal dnešní telefonát s kamarádkou, která se mnou mluvila, manželovi odpovídala a pak přišla ta věta:" Ježíšmarjá a on vidí, že telefonuju."
To bylo něco jako krásný sen. To bylo poznání, že nejsem výjímkou a díky intonaci jejího hlasu jsem pocítila zadostiučinění, že v alergii nejedu sama.
    Dnešní den byl pro výzkum krásných, modelových, telefonních rozhovorů jako stvořený. Měla ještě jeden telefonát, při kterém jsem mluvila se sestrou a švagr odpovídal, ale tam to vypadalo v pořádku. Možná tam alergie není, nebo se teprve vkrádá. No, uvidíme časem.
 

Dodatek: 

Slova po přečtení článku mým mužem: " Prosím tě, napiš tam, že to máme v chlapské příručce, ať nevypadám tak blbě."
A moje slova: "Jsem ráda, že mé psaní bereš s humorem a vidíš v tom moji zábavu. Díky."