Stává se to každému

    Nikdy jsem netušila ani nezažila, že by bolelo sestavování školního rozvrhu hodin. Nikdy neříkej nikdy, se říká a asi na tom něco bude, jelikož 25 let to byla pro mě úplně bezbolestná záležitost, ale letos? Letos, prostě hrůza. Možná hůře vidím, ikdyž mám brýle, nebo spíše možná hůře kolem něho chodím, nebo dokonce to může být kombinace obého. Jasně, vyložená kombinačka, protože, když jdu kolem něho, vždycky o něho zakopnu. Tudíž zhoršený zrak, odhad i nohy. Nebo, že by to bylo jeho opřením o knihovnu a trošku jeho zasahováním do východu z obýváku? No, to je ono. Žádné neduhy. Nepozornost, nám letos ukazuje, jak rozvrh bolí. První to byl palec na pravé noze, pak to byl malíček na téže noze, znovu malíček, atd. Vzhledem k tomu, že máme doma rozvrh přesně týden, musíme být hodně opatrní, protože mému chlapci už valila i krev. Taky napálil palcem pravé nohy do levého rohu bílé magnetické tabule. Ale zítra už půjde pěkně po prázdninách do školy a my si doma ve volném prostoru vydechneme. Stejně jsme zřejmě z toho nějací trošku mimo, když myslíme na způsobenou bolest. Dnes taky. Jedno kopnutí a konec soustředění, takže jsem při přípravě salátu rvala zelí shora do zatlačovací nádobky, která se normálně používá po naplnění otvoru surovinou, a ono se nic nesypalo. Můj chlapec zase onehdy přišel domů s lístkem, na kterém bylo jedno slovo - rozmarýn. Jedno zakopnutí a vysvětlivky k rozmarýnu nikde. Vykouřily se z hlavy. Vlastně to byl pro nás takový malý rébus. On zapomněl, proč to psal a já jsem zase netušila, jaký v tom byl záměr. Už to vím, ale musel se na to zeptat svojí maminky, neboť veškeré informace směřovaly od ní a on si kromě jednoho slova neudělal podrobné poznámky. Ale což? Stávají se různé věci, různým lidem. Nám se třeba ještě nepřihodilo to, že bysme si čistili zuby opalovacím krémem, jako jeden náš kamarád. Manželka inovovala balení zubní pasty, a tak on sáhl po klasické tubě. Vždyť to se může stát každému. Každému chlapovi.