Krajané

09.03.2015 17:33

    Nedávno jsem popsala, jaká šikovná servírka jsem byla za dob studií. Nebyla to moje ani první ani poslední brigáda v pohostinství. Bylo jich více a trošku se lišily pracovním charakterem. Mezi nejoblíbenější patřily brigády v době konání květinových výstav, na které se sjížděly obdivovatelé z celého Československa. Byly jsme čtyři studentky a vždy jsme pracovaly v samoobslužné restauraci. Byly jsme po deset dní od 7.00 hodin do 19.00 hodin takové ženy za pultem. Usmívaly jsme se na nikdy nekončící řadu hladových návštěvníků a zároveň jim podávaly jídla, po kterých toužili, protože nevěděli, jak se jídla připravovala a také neviděli, kdo umýval nádobí. My jsme ještě vařily šizenou kávu a čaj a trpělivě jsme doplňovaly poživatiny a pochutiny.
    Dny nám plynuly docela rychle a navíc i tady došlo občas ke zpestření. Často byla některá z nás, z různých důvodů, středem pozornosti, ale já jsem opravdu nečekaně, hodně zabodovala.
    Jednoho krásného dne jsem spatřila velkou záplavu širokých sukní a šátků a zaslechla známý dialekt. Šestý smysl mi okamžitě napověděl, že za chvíli něco přijde. Přišlo a bylo toho hodně. A bylo to z mé rodné vísky. Jak jsem se podívala na první ženu v zástupu, směrem od ní ke mně se ozvalo:"Ná, nejsi ty od Lidky Bartošíčky?". Než jsem mohla dotaz potvrdit, nebo vyvrátit, informace se rychle šířila dál, aby mě náhodou někdo ze zájezdu nepřehlédl. Tok lidí zpomalil, jelikož se každý chtěl pokochat pohledem na zabloudivši krajanku. Moje kamarádky se za rohem válely smíchy, když si řada posouvala zprávu ve znění:"To je ona." Někteří, asi už neslyšící řvali:"Kerá je to?" Druzí jim napovídali a ukazovali:"Šak táto." A dodávali:"Celá mamka." A mezitím se ozvalo:"Sú tady aj vaša tetica Blažena." Za chvíli se dostala naše tetička, žena dědova bratra, ke mně a pronesla myšlenku, která vrtala v hlavě více lidem." Šak jsme si mysleli, že tady studuješ a ty tady zatím děláš!" A se spokojeným, tajemným úsměvem se posouvala dál. Tož to sem teda dostala. 
Náhodou, to vůbec nebylo špatné. Kamarádky byly spokojené, já jsem byla malou chvíli velmi populární a moji krajané?
    Jsem ráda, že si z výletu odvezli kromě sazenic "zajímavý" zážitek, o který se mohli podělit s těmi, co toho roku nikam nevyjeli. A tak jsme všichni spolu zažili nečekané chvíle poznání a spojení.