Co mi dává čokoláda?

29.07.2015 13:54

    Raději se budu dívat na čokoládu zabalenou. Ne, že bych nějak horovala pro obaly, ale tak dobře se znám, že si uvědomuju, jaké nabezpečí pod obalem číhá. Číhající nebezpečí pro mě spočívá v tom, že když už, tak už. Na čokoládu totiž nemám klapku a přestože mé chuťové buňky už trpí touhou po změně, ničím je dál a dál, dokud není obal prázdný, zmačkaný a vyhozený a čokoláda zlikvidovaná. Ano, tak já dokážu zlikvidovat číhající nebezpečí. Jediná výhoda pro mě je ta, že nemusím moc čokolády mléčné a bílou vůbec. Ale? Je fakt, že než bych je vyhodila, tak je prostě nevyhodím. Nerada plýtvám potravinami.
    Jelikož se tak dobře znám, snažím se dodržovat tyto zásady. 
1. Čokoládu nekupovat!
2. Nemít ji vůbec doma!
3. A když už je doma, nemyslet na ni a uložit ji do ledničky tak, abych na ni neviděla.
5. Když je vidět, nezkoušet ji připravit o jeden dílek, tzn. nespouštět chuťovou lavinu.
4. Když náhodou čokoládu koupím, nebo objevím, okamžitě zlikvidovat!
5. Nikdy nemít výčitky kvůli likvidaci!
    Proč se tedy tímto vším zabývám? Vysvětlení je prosté. V ledničce tiká, díky mým přátelům a rodině, bomba. Bomba v podobě tří velkých čokolád, dvou velkých bonbonier, jedné kazetky Merci, dvou balení Toffife. A já teď jenom čekám, kdy bude tato časovaná bomba zničena a nebezpečí tím zlikvidováno.
    Ale v každém případě děkuji všem za možnost vyzkoušení si pevnosti mé vůle. Děkuji všem za procvičení čoko zásad. Děkuji všem, kteří si stále myslí, že čokoládu ještě můžu. Děkuji všem za to, že jsem nedostala Ledové kaštany. Proč? Protože by nebylo možné odpírání cvičit. A nyní:

Malá ukázka

Co mi dává čokoláda? Čokoláda mi dává radost.