Jak na velký úklid

    Když chci pořádně uklidit, je dobré vymyslet nějakou menší opravu v domečku. Menší, ale takovou, že musíme vystěhovat minimálně dvě místnosti, popřípadě i tři. Je dobré také odstranit všechny ozdobné prvky ze stěn i uklidit záclony a závěsy, aby na ně nenasedal prach. A právě toto se dělo po celé dnešní dopoledne na naší chaloupce, když jsem do ticha pronesla tuto větu:" Až zase budeme chtít uklidit, vymyslíme opravu." Nestačí nechat opravit kamna nebo šicí stroj. I oprava myčky je málo. Výměna oken je dnes také banalita, protože dnes se mění jen skla. Ale výměna kachliček v koupelně, to je aspoň zásah. Je nad slunce jasnější, že nestačí vyklidit koupelnu, ale i všechny přilehlé místnosti. U nás je to kuchyň a veranda. Vynosit vše, srolovat koberce, zalepit škvíry na dvířkách, kuchyňskou linku potáhnout igelity, nezapomenout vyskládat čisté nádobí myčky ještě před igelitováním. Zakrýt pořádně gauč v jídelně i na verandě, protože ty jediné není kam dát. V šatně zlikvidovat visící kousky na věšácích, smotat koberce a zbytek klasika. Všezachraňující igelity použít všude. Všechny krycí plachty je nutné přelepit páskou, aby nepovívaly a nahoře je zatížit těžšími prkny. Když je toto vše hotovo, tak se dozvíte, že na chodbě také nesmí zůstat kámen na kameni, jelikož se tam bude dávat jakási nová trubka. Chvílemi mi bylo špatně od žaludku, chvílemi mdlo z nízkého tlaku, začalo mi dunět v hlavě a nebylo kam utéct. V jediné další místnosti se hromadilo to, co by překáželo řemeslníkům. Do toho náš chlapeček, sedící u PC, vyráběl prezentace z jeho života a jeho školních povinností. A za počítačem byly naskládány židle z jídelny jako v kině. Tam jsem, na požádání výrobce, zničená usedala a sledovala právě zrozené animace. Posezení v kině střídala kabaretní vystoupení nás dvou, jelikož na zítra jsme museli zvládnout píseň Beskyde, Beskyde. Nemohla jsem tomu malému broučkovi říct, že ji nesnáším a náš zpěv je horší než včera Zlaté střevíčky v pořadu Zpívá celá rodina. A tak jsme zpívali, sledovali, sklízeli, zakrývali a já měla pocit, že tato báječná neděle nemůže skončit. A už abych se těšila jak vše umyté, vyprané a čisté půjde na původní místa.
    Poprvé jsem se nemohla dočkat odjezdu domů a začala jsem přemýšlet, proč jsem chtěla chaloupku. A došla jsem na to. Přece abych měla krásné a klidné místo k odpočinku. Je fakt, že ještě před třemi měsíci jsem tvrdila, že doděláme už jenom zateplení půdy a s opravami končíme. Plot a zahrada se udělají až na jaře. Jenže i v zimě se dá vylepšovat. A tak mám pocit, že ještě dlouho budu mít o čem psát. Ten pán, který v sobotu u nás vyměřoval okenní tabulky, to také zřejmě nedělal z dlouhé chvíle.
A já, konečně doma v klidu, jdu na net hledat nějaké šikovné venkovní dveře. Dnes jsme zjistili, že ty na dvůr bude lepší vyměnit. No snad se nebudou vybourávat futra.