Ještě stále v cizí zemi

06.08.2015 08:58

    Právě jsem při ukládání fotky smazala celý nově napsaný článek. To se mi už stalo několikrát a vždycky mě dostane, jak se mi to mohlo přihodit. Dnes se mi to stalo zcela logicky. Odešla jsem na chvíli k sousedům a neuvědomila jsem si, že jsem ho neuložila. A protože to znovu tak hezky neposkládám, zapíšu jen tak lehce pár postřehů.
    Všichni a všude nás obsluhující jsou na nás milí. I včera večer, když jsme si dávali zmrzlinu a J studené, točené. Seděli jsme na malém náměstíčku, pozorovali vodotrysk, měnící barvy, výšku a směr a přitom poslouchali zvonkohru na místní radnici. Když jsme přicházeli, hrála Óda na radost a náš chlapeček z toho byl unešený. Ale než jsme tam přišli, museli jsme několikrát přejít silnici, což není problém. Problém jsme viděli jen v tom, že přechodů pro chodce mají na hlavní silnici poskrovnu a na vedlejších pouze jeden. Zato kolem chodníků jsou rozestavěny plechové talíře, připevněné řetězy ke kůlům. Tento ohromný vynález slouží jako popelníky, pro některé i jako odpadkové koše. Ale většina místních si s nepořádkem neláme hlavu. Viděli jsme pár mladých lidí, kteří pojedli a krabice od pizzy a plastové láhve nechali ležat tam, kde večeřeli. Ale to už známe, že tady dobře funguje noční úklid, Takže ráno bude vše tak, jak má být.
Když jsem pozorovala jiné chlapce, jak tahají přes keře lavičky z parku, napadlo mě, že jsem za těch pár dnů neviděla nikoho, kdy by pomáhal a chránil. Asi je i tady vše tak, jak má být. A to nejen ráno po úklidu.
    I pro nás je vše tak, jak má být. Vody na ochlazení je tady dost. Lidí je také dost a ve spojení voda a člověk jsem přišla na další věc. Včera jsme si šli užít umělé vlnobití. Tam jsem si uvědomila, že jsme součástí velkého lidského stáda, ve kterém se neumí spoustu kusů chovat. Byla jsem ráda, když jsem se z tohoto spojení vymanila a dnes tuto zábavu raději vynechám. Také jsem zkusila skvělou koupel ve 37° vodě. Tam nás bylo opravdu málo. Možná to bylo tím, že venku bylo 32° a tato voda, přestože je léčivá, není moc osvěžující. Ale chtěla jsem zkusit, jak se cítí těch pár léčivců. Nebylo to zas tak špatné, ale dnes také vynechám. Co asi nevynechám je studená voda, plavání a zábava s naším malým. Házení míčem, to nám jde tak dobře, že se včera zapojila i babi. Po několika letech odcházela z vody s mokrou hlavou. Také dělám záchranáře. To když chlapeček absolvuje " drtivou překážku". Název je náš a vystihuje námahu, balanc a šikovnost, kterou musí na ní vynaložit.
    Po vyčerpávajích aktivitách chodíme rádi na oběd. Včera jsme změnili restauraci a asi se do ní dnes zase vrátíme, protože tam měli rýži ještě lepší, než tam, kde si chtěl chlapeček vyptat recept. 
    Tak to bude asi tak vše ze včerejšího dne a teď to rychle uložím, protože do třetice bych už nic nestvořila.