Mám, nebo nemám?

    Mám, nebo nemám se jít zeptat k sousedům, jestli se jim líbí můj dárek? Tak s tímto se potýkám celý týden a napadají mě myšlenky jako: že se to nehodí, že přeci jejich syn poděkoval, aniž věděl co mu dávám, že budu vypadat jak idiot, když se budu pídit po tom, jestli se jim to hodí, či nikoliv. Vypadá to, že nikam nepůjdu a možná se se sousedkou jednou potkáme a možná na to přijde řeč. Nepůjdu tam, jelikož jsou jiní než my a já v žádném případě netvrdím, že lepší nebo horší. Prostě jiní. Mně, kdyby někdo, i zcela nečekaně, přinesl dárek k narození dítěte, tak bych v blízkém volném momentě utíkala poděkovat. Ale na druhou stranu, proč by mi děkovali dvakrát, když už poděkoval chlapec, stojící a balíček přebírající, ve dveřích. Já bych jim asi šla říct, že se mi to opravdu líbí. Je možné, že bych tím jen ukázala, že jsem byla doma kdysi správně vedená, ale určitě bych tam zaklepala. Zaklepala bych i v té chvíli, kdybych nechápala na co to je a proč to je. Ale oni možná ani neví, že je to ruční práce, a že takovou dečku pro děťátko nikde v obchodě nekoupí. Tam by mohli koupit jen tu dárkovou tašku a čokoládičky Merci. Kdo ví, jestli jim chutnaly. Také mohou mít na čokoládu alergii. Jestli jsem jim třeba tak trošku neublížila. A to všechno bych potřebovala vědět. Vždyť já ani neznám, jak to v naší vesnici chodí a zda se sousedé při takových a podobných příležitostech navštěvují a něco si nosí. Předpokládala jsem, že ano. A v každém případě jsem udělala jen to, co mi velila má vychovanost a slušnost. A jestli se někdy dovím, jak to s těmi dárky bylo, určitě napíšu. Napíšu už z toho důvodu, abych náhodou někomu nekřivdila. A koho zajímá, co to bylo, tak při otevření odkazu:" To byla ta první, růžová se žirafkou."

www.ladkapatchwork.estranky.cz/fotoalbum/deky-detske/