Miluju vodu

08.07.2015 17:32

    To, že miluju vodu skoro ve všech podobách, jsem si uvědomila právě dnes, právě před chvílí a musím to rychle zapsat. Začnu zcela klasicky. Piju vodu a piju ji ráda, mám ji ráda, chutná mi. Dokonce s ní zapíjím i víno. Zajímavé je, že vinný střik nemusím. Já si raději vychutnávám požitek z vína a lahodnost vody zvlášť. Také z vody a ve vodě vařím. Mám pocit, že docela často vařím jen z vody. Ale myslím si, že v tomto vynálezu opravdu nejedu sama a netvrdím, že jsem tímto originální a nápaditá. Zároveň jsou však pokrmy, které při vaření vodu nevyžadují. Například oblíbené jídlo mého muže. Prozradím. Jsou tu knedle s vajíčkama. Na vaření této super pochutiny vodou zašetřím, jenže co zdlouhavé a pracné mytí použité pánve? To je vody! A teď je ten správný moment, abych sdělila, že miluju i vodu v myčce. A moc.
    To, že máme v mrazáku kostky ledu, které máme rádi, také není žádná bomba. Jiní mají už svůj výrobník, kdežto my pořád sázíme na kostičky ze sáčků. Ale na druhé straně vlastníme dvě skleněné konvice s jakýmsi dutým šulkem, určeným právě k výrobu ledu. Tento šulek se napustí vodou, uzavře se zátkou a šup s ním do mražáku. A když je potřeba, připevní se do víka konvice a chladí a chladí, než se v něm stane ze skupenství pevného opět skupenství kapalné. A znovu s ním do mražáku.
    Další moje úvahy pro použití vody také nejsou objevitelské, ale na druhou stranu znám lidi, kteří ještě neví, že voda je dobrá k umývání. Konkrétně k mytí těla a vlasů. Na rozdíl ode mne, spousta lidí se vyhýbá vodě ve sprše, kterou já zbožňuju a také se ji bojí použít při čištění zubů. No vlastně, oni ji k tomu nepotřebují, protože jim chybí ještě kartáček a pasta. Ale to jsem už úplně vedle. Píšu o sobě a o mé lásce k vodě a ne o nějakých jiných přírodních živlech.
    Miluji i mořskou vodu, miluju moře, miluju tu přímořskou atmosféru a miluju koupání v moři. A od té doby, co jsem se pracně naučila potápět se, miluju i vodu pod vodou. A když není moře na dvoře, mám ráda i náš bazének, ale je fakt, že jen tehdy, když je napuštěný. Taky ho nerada čistím. Shrnu mou krátkou úvahu o bazénku. Mám ráda bazén, když je už čistý a plný čisté, osvěžující vody. A poslední horké dny byl a já jsem se v něm mohla smáčet a také jsem v něm mohla ležet na lehátku, opalovat se a osvěžovat se. Ještě včera večer, po desáté hodině, jsme se s mými chlapci koupali a sledovali hvězdičky na obloze. Nikdy bych neřekla, že někomu může Velký vůz připomínat svým tvarem lízátko. Ale fantazie našeho chlapečka nemá hranice. Také, když zahlásil, ať ho J počká v rohu, nevěděl, co říká. Že máme kulatý bazén si uvědomil, až jsme se mu začali smát. Každopádně noční koupel byla úžasná, vodička byla teplá a děcko nechtělo vůbec ven. Za odměnu, že vylezl, jsem mu slíbila, že už nepůjde do sprchy. O tom, že je nám ve vodě dobře svědčí i to, že jsme se koupali i ráno. Užívali jsme si vodu za deště a zase nám bylo fajn. To všechno má velkou výhodu. V podstatě jsme stále čistí a svěží.
    Momentálně leje a my jsme stále svěží, protože je čistý vzduch, zmizelo dusno a v chalupě je úplně nejvíc nejlíp. Takže mám ráda i dešťovou vodu, hlavně když jsem za oknem a nikam nemusím. O tom, že se mi líbí v přírodě vodopády a ve městech vodotrysky, napíšu někdy příště.
    Jen v jednom případě mě voda moc nebere. Skupenství plynné, tzn. pára, je pro mě naprosto nevyhovující. Nevadí pouze tehdy, když odvzdušňuju papiňák, ale jinak mě nijak nezajímá. Století páry sice mělo velký podíl na dalším vývoji vědy a techniky, ale i já už jsem kousek dál. Jen ten papiňák mi zůstal jako připomenutí dějepisu.
    Tak, dnes ať prší a zítra buď to vyjde na dvoře, na slunku a v bazénku, nebo bude další odpočinkový den v blízkém aquaparku. Říkám, že miluju vodu.
Všichni milujeme vodu, ale já jí vypiju nejvíc. Oprava. Chlapi tvrdí, že jí vypijí víc. Tak jim to prvenství nechám.