Něco málo o vaření

    Vyrůstala jsem v době, kdy byla polední jídla rozdělena na všední a sváteční. Sváteční obědy byla zaběhaná klasika, která se stále opakovala. Vepřo, knedlo, zelo, řízek a salát, kuře na paprice nebo pečené kuře, svíčková, ptáčci a roštěná. Polévky vývarové s nudlemi a knedlíčky. Neumím si představit svého otce, že by v neděli žvýkal špagety a mamku, že by půlhodiny předtím sledovala v televizi biatlon. Když jsem poznávala, co vše musí udělat žena, aby byla v neděli rodina spokojená s obědem, rozhodla jsem se, že touto cestou nikdy nepůjdu. Za prvé mě odrazovala několikahodinová řada propojených úkonů při přípravě vývaru, zeleniny, nudlí, masa, příloh, popř. salátu a za druhé hromada nádobí, zůstavši po rychlém zaplnění žaludků. 
    Podle svého rozhodnutí, že v kuchyni otročit nebudu, jsem se zařídila jinak. Tyto činnosti jsem nikdy nenazývala otročením a vařila podle pravidel všední i nedělní pokrmy. Výborné však je, že v současné době je úplně jedno, co uvařím. Při sledování pořadu "Prostřeno "jsem se poučila, co je v naší domácí gastronomii hlavní a důležité. Už název jídla musí znít zajímavě, někdy cize, někdy nicneříkajíce. Moderní polévka je zásadně krémová, takže naší známé hrachovce dávno odzvonilo. Pochopitelně. Byla příliš fádní, běžná, jídelnová. Zato vyslovení sousloví "hráškový krém", to má zvuk. Vyloženě neotřelá pochoutka, vylepšená krutonky, kterým jsme my říkali osmažené něco, co zbylo a ještě úplně neztvrdlo. Mohl to být rohlík, veka, žemla nebo chleba. Dále se mezi polévkami objevuje mrkvový, pórkový, žampionový, dýńový, brokolicový, květákový, bramborový a dokonce česnekový krém. Základem každého krému je vývar, který si hospodyňky připravují z lásky ke strávníkům den předem.
Použít bujon se rovná přímo sebevraždě. Kdyby to věděla naša stařa, když před půlstoletím dávala do polévek malé kostičky v hnědém obalu s názvem magi, určitě by to nedělala. Jak tedy na polévku? Některou výše zmíněnou zeleninu povaříte ve vývaru, přidáte nějaké koření, třeba muškátový květ do mrkvové, rozmixujete tyčovým mixérem a oslníte strávníky smetanovým nebo olejovým flekem uprostřed talíře. A abych nezapomněla. Také jsme doma nemívali předkrm. Ten jsme dostávali opravdu ve výjimečných situacích a vždy zvítězila šunková rolka s křenovou šlehačkou. Toto jídélko již také není mezi námi, neboť upadlo do nemilosti a zapomnění. V současné době, jak si nedáte salát s balsamicem, nebo červenů řepu s kozím sýrem a rukolů, neděláte dobře. V hlavních chodech vede vepřová panenka. Když chcete prodat znalosti o její přípravě, jen se přidáte do rozpravy, když všichni mluví o stupni její propečenosti. Chytří, jak kdyby ji dělali každý druhý den. Jako příloha jsou znovuobjeveny rozmačkané, omaštěné brambory. Říká se jim šťouchačky a body získáváte tím, že je stavíte do různých tvarů. Za nás se podávaly k přílohám omáčky, dnes se dává sosík. Ještě, že nikdo nevaří koprovku. Výraz koprový sosík bych ustávala velmi těžko. Dezert. V běžných rodinách se v neděli peklo. Ale kdeže loňské sněhy jsou. Už dávno odzvonilo buchtám, krájaným na plechu. Ty jsou pro vybíravé jazýčky málo pracné. Dnes se šlehá mascarpone, spojuje se šlehačka se želatinou a vše se polévá ohřátým, zmraženým ovocem s cukrem.
     Ze všeho, co vidím a slyším si beru ponaučení. A dnes jsem to, díky tomu, vychytala. Dopoledne jsme čekali hosty a abych je uctila, připravila jsem něco, čím si myslím, že nikdy nezklamu. Upekla jsem šišku sekané, koupila čerstvý chleba, nakrájela okurky a podala hořčici. Ke kávě jsem upekla muffiny z bábovkového, jogurtového těsta. Jdu s dobou a navíc nemusím bábovku porcovat.