Řetězová reakce

    Dnes jsem byla svědkem malé řetězové reakce, která mě na chvíli vykolejila z normálu. Nebyla jsem v tom sama. I můj chlapec a náš chlapeček byli tomu účastni. Jeden duchapřítomný, druhý vylekaný. A já jsem si znovu uvědomila, že za volantem třeba jen na chvíli znepozornět, může mít opravdu tragický výsledek. Už se pomalu dostávám k tomu, co vůbec chci napsat. Po docela náročném ránu jsme se vydali do nedaleké vesnice, jejíž součástí je i ski svah. Jeli jsme za účelem lyžování chlapečka a naším setkáním se s přáteli. Při projíždění cizí obce se z ničeho nic vynořil z křoví, lemující silnici, velký vlčák a skočil nám před přední pravé kolo. Můj chlapec dupl na brzdu, já jsem zařvala, chlapeček se lekl, pití spadlo na podlahu. V ten moment jsem byla přesvědčena, že je po psovi, který neměl ani náhubek. Nebylo. Ve zpětném zrcátku jsem viděla, jak odbíhá a mizí v dáli. Můj chlapec se pomalu rozjel, aby na příhodnějším místě zastavil a podíval se, zda vůbec můžeme pokračovat dál. Asi po 30m se takové místečko našlo, on opravdu zastavil a čekal, až kolem projedou auta, aby bezpečně vystoupil. Hned první dodávka za námi však zastavila vedle nás a její řidič stáhl okýnko. To také učinil můj chlapec, který čekal, že si spolu uleví nad neopatrností majitele psa. Čekal špatně, jelikož tento důvod neznámý řidič neměl. Co tedy bylo důvodem ucpání silnice dodávkou značky Mercedes? Řidič dodávky, brunátný ve tváři, na něho křičel jak pominutý, že nás mohl nabourat, a tak si rozbít auto. Jak kdyby naše v tomto případě mělo zůstat netknuté. Můj chlapec mu marně vysvětloval, že se na nás neměl tak lepit, ale ten hulákal, jakoby chtěl ze sebe vyřvat veškerý úlek, který prožil při rychlém brždění. Jeho problém byl v tom, že vybíhajícího psa neviděl, tudíž myslel, že my si naostro zastavujeme a ohrožujeme provoz jen tak. No koho by to napadlo? 
    Po tom všem, přestože se ho nová informace nedotkla, se rozjel a tak uvolnil vozovku koloně, která se během jeho moralizování vytvořila a konečně se mohla rozhýbat a všechna její vozidla odjet. Teprve poté následovala prohlídka našeho auta mým chlapcem a naštěstí jeho zjištění bylo, že se na autě neobjevilo ani škrábnutí a pes se zřejmě bouchl nevíme kam.
Paradoxem je, že zítra máme nahlášenou kontrolu celého auta v servisu. Že by to ten pes věděl?
    V tomto případě to byla řetězová reakce úleků, brzdění a vypouštění páry a já děkuji všem, kteří jeli za námi, že sledovali, co se děje před nimi. A ještě musím dodat, že jen doufám, že vlčák je v pořádku a bude na nás vzpomínat v dobrém a jeho pán si ho bude hlídat, přestože původně hlídací je samovenčící se pes.
    Den jsme si nakonec velice pěkně užili a momentálně si užíváme teplo a pohodu v naší chaloupce, kde popisovaná příhoda nevypadá vůbec tak nebezpečně, jak jsme ji v daný moment vnímali na silnici.