To se může stát jen mně

15.04.2015 19:25

    To se může stát jen mně. Kolikrát jsem to už řekla. A co taky říct, když jdete po ulici a slyšíte, že na vás zezadu někdo volá, otáčíte se, bez zastavení odpovíte, uděláte další krok, pomalu vracíte hlavu zpět a vrazíte nosem do betonového sloupu. Ježímarjá, to je bolest. Nebo co taky říct, když vynecháte poslední schod a málem si ještě zlomíte ruku, jak hledáte kolem sebe záchranu. A takových nestandartních situací se najde docela dost. Aspoň u mě.
    Řekla jsem to i dnes. Byla jsem v prodejně bot. Byla jsem tam, abych si nějaké koupila, jelikož ty poslední už mám prošlapané. Obchod narvaný zbožím, regály plné a pro mě nic. Zoufalý pocit a ještě zoufalejší pohledy na koupěchtivé a spokojené zákazníky. Prošla jsem všechny uličky tam i zpátky, prohlédla si i všechny vystavené krabice ve sloupcích, zavazejících v cestě. A jak jsem to tak procházela, pozdravila jsem nějakou známou paní, na okamžik jsem se nesoustředila a najednou se podle zvuku něco za mnou sesypalo. "No, to se může stát jen mně", pomyslela jsem si, když jsem viděla hromadu pootvíraných krabic mezi hromadou stejných letních bot různých čísel. Aniž bych chtěla, vyjelo ze mně:"Tak to mám na celé odpoledne." Pravděpodobně to slyšela kolemjdoucí a nabídla mi pomoc. Já, slušně vychovaná, jsem poděkovala, poklekla a začala ukládat správné boty do správných krabic a ty vršit do úhledné věže, znovu zavazející v cestě. 
    Naštěstí se mi tato malá, milá, neopakovatelná příhoda stala v zadní části prodejny, takže mě úplně všichni přítomní nakupující, k jejich škodě, neviděli. Věž jsem postavila, šat svůj oprášila, pot z čela osušila a jako dáma vykráčela do krásného, slunného dne, přemýšlejíc, jestli mám vůbec ještě někam chodit.
    A pak mi to došlo. To jsem nebyla já, ale má kabelka, zavěšená na levém rameni. Jakmile jsem tělem opsala půlkruh, taštička trošičku vyletěla a bylo to. Za trest jsem kabelku stáhla z ramene, dala do ruky, nastoupila do auta a jela domů.  Tam jsem si pečlivě prohlédla mou skrovnou sbírku obuvi a připravila si jeden zachovalý pár na chůzi dalšího dne.