Z čeho se můžu radovat

    Z čeho se můžu radovat, když mi dnes nic nesedí, mám podivný pocit a vůbec. Blbý den. Tak z čeho se můžu radovat? No asi ze všeho, co mě v ten blbý den potká. Každá nepříjemnost má přece své ale. Jen ho najít. Tak to tedy zkusím a začnu hledat pěkně od rána. Budu vzpomínat, hodnotit a srovnávat.
    Ráno jsem posnídala jen malý banán. Ale! Byl výborný, sladký a potěšil mé chuťové buňky. Na křižovatce mi blikla červená. Ale! Mohla jsem v klidu posedět a poslouchat rádio. Když jsem viděla obsazená parkovací místa před školou, pomyslela jsem si, že toto už není možné. Ale! Pro mé autíčko se dnes místečko našlo. Zpočátku pracovní doby jsem pocítila, že některé spojení lidí v návaznosti na práci, drhnou. Ale! U mě ne. Přesně vím co, jak, kdy a kde. Po přípravě cen do recitační soutěže Magistra odjela k lékaři a vrátila se s potvrzeným zánětem žlučníku a receptem na antibiotika. Ale! Co je na tom dobré pro mě? Pro mě je dobré, že žlučník už nemám. Také jsem učila a některým žákům to bylo úplně fuk. Asi takto. Jeden chlapec si dal kapuci přes hlavu  a vydržel celou hodinu ležet na lavici. Ale! Já jsem to zvládla, protože jsem zvyklá a navíc vím, že tady už nic nepomůže. Udržela jsem nervy v klidu. A co mě potkalo dál? Dál jsem byla zpravena o tom, že je náš chlapeček v nemocnici. To mě hodně zaskočilo. Co si na tomto můžu vzít dobrého? Dobrého nic. Na radost to také není. Ale! Chlapeček je pod kontrolou odborníků a navíc jsem mu šla koupit dáreček. Navíc, po příchodu k počítači jsem okamžitě zadala trvalý příkaz k platbě do dětského fondu, na který jsem zapomněla. Také jsem si dnes vyslechla stížnost paní prodavačky na majitele obchodu. Ale! Nemusím si stěžovat. A když jsem stoupala k bytu po politých schodech /od čtvrtka/ a znovu si pomyslela, že viník mohl tmavé fleky setřít, uvědomila jsem si, že se někdo chová jako čuně. Ale! Já ne. Vplula jsem do mého čistého domova, zalila rozkvetlé i nerozkvetlé orchideje a v pohodě začala poslouchat sousedské vrtání do zdi. Ale! Přestože vrtají, klepou a bouchají už dlouho, jednou to skončí. Kdo ví, co do večera ještě přijde. Ale, abych nezapomněla na další světlé okamžiky dne. Také jsem měla oblíbenou kávu, šťavnaté jablko a sklenici výborné vody z vodovodu. Byla jsem mezi lidmi, které mám ráda a dělala práci, která mě baví. Pěkný okamžik dne nastal, když jsem dostala potravinový dáreček. To je najednou důvodů k radosti. A ještě jeden bonus. Není nízký tlak a nebolí mě hlava.
    Když si zpětně čtu, co mě potkalo, zjišťuji, že se můžu radovat skoro z každé chvíle, z každého setkání a z každé situace. Jenom z těch zdravotních ne. Přestože jsem vykonala různé úlitby, chci, aby bylo naše zlatíčko v pořádku doma a Magistru už nic nebolelo a netrápilo. A potom se mohou radovat i oni a já s nimi a klidně si můžeme prožívat "blbý"den.