Ženské starosti

12.03.2016 14:32

    Že my ženy máme takové podobné starosti s oblékáním, mě napadlo dnes, když jsem zachytla jeden článek. Nebyl to ledajaký článek, byl to kousek informace ze společenského života. Zajímavé na tom je, že se těmto pravdám úspěšně vyhýbám a je mi docela jedno kdo s kým, nebo jak výborné matky jsou naše celebrity, či si někdo koupil něco. Ale dnes mi titulek nečekaně vplul před oči a já jsem v rychlosti přeběhla i zbytek textu. Ten mě zaujal tak, že jsem se musela vrátit a přečíst ta slova, která spojují nás, všechny ženy, znovu. Znovu a dvakrát. Já a dvakrát. To bylo překvapení i pro mě, ale nemohla jsem odolat slovům hvězdy, která je krásná, skromná, inteligentní a má pochopení pro všechny pracující ženy. A také se zabývá typickými ženskými otázkami typu: Co na sebe? A co k tomu?
    První slova, která jsem si musela ujasnit opakovaným čtením byla:" Asi každá pracovně i rodinně vytížená žena by byla ráda, kdyby se mohla obrátit na odborníka." Tímto bylo ukončeno vyjádření toho, že týden, společně se stylistou, vybírala šaty někam, kde jí za to určitě platili. Platí se v práci, takže asi do práce.
    Druhý projev skromnosti jsem našla ve větě: "A určitě netrvám na tom, aby mi je manžel koupil. My ženy jsme marnotratné a vždy se najde něco, co bychom nutně potřebovaly. A nakonec zjistíte, že k životu stačí strašně málo." Tento projev patřil k vypůjčeným šperkům z obchodu s diamanty, který vlastní její kamarádka.
    To má děvčička naprostou pravdu. K životu opravdu stačí docela málo a jsem ráda, že na to došla. Možná tak přemýšlí i její kamarádky. Předpokládám, že moje kamarádky si to také myslí. Rozdíl je jen v tom, co slovo málo pro koho znamená.
    Já to mám například dobré v tom, že mi stačí to málo, co mám doma. Občas něco vyměním za novější, ale důležitější pro mě je, že se do práce dokáži obléci sama a docela rychle. Sice je pravdou, že rozespalá hledím do skříně a pohledem na ramínka si každé ráno zodpovídám stejnou otázku:"Tak co to bude dnes?" Ale zvládám to, aniž bych chodila do práce pozdě. To se týká oblékání. Co se týká doplňků, výhodou pro mě je to, že v našem zařízení je všem úplně jedno, jestli jsem ty korále měla už včera a další výhodou je, že naše fotky jdou tak maximálně na školní web. Dvojitá výhoda spočívá v tom, že si nemusím nic půjčovat a tato oblíbená činnost skončila s dostudováním vysoké školy. Také nevím, kam bych si šla půjčovat, když žádná moje kamarádka nevlastní šperkopůjčovnu. 
    Takže, jestliže to tak kolem dokola shrnu, něco mě nutí se zeptat: "Holky, chybí vám k životu něco, nebo vám stačí to málo, co máte?"